Krabička (o cennostech)
Opatrně ji otevřít. A přivonět.
Mám ji už tolik let. A stále cítím její vůni, nadějí i vzpomínek.
Otevírám ji jen zřídka. Jen je-li to důležité. Nabrat či odevzdat sílu, schovat na příště.
Jsou tu ustřižené vlásky. Ulomený dráp. Útržek s nástinem básně a v něm uschlý čtyřlístek. Zkrátka jen to nejcennější, co se jen tak neztratí.
A stočený list.
Ten neúnavně se teď pere, co skrývá, už neví se.
Hle, moje přání od posledně. Podívejme, stalo se ...
mt
O pokladech:
- Sejde z očí, sejde z mysliUrčitý předmět nám připomene, co jsme zažili, cítili. Úplně vidíme tu situaci. Objevíme naše dávné, zasuté vědění.
- Sejde z mysli a pak se staneNěkterá přání se nám splní a jiná nás minou. Často už ani nevíme, že jsme je vyslovili. Záleželo na nich? ... A ta pravá přání žijeme ...
O pokladnicích:
- Dokud nás čas nerozdělí ...A v tom je moc předmětů: uchovat vzpomínky a pak je i "evokovat", v nás oslovit a vyvolat. Napovědět, co a jak
Pohádky nám napoví, co se to děje, kudy a jak dál >>>

Příběh o krabičce je poděkováním za milý dárek Zuzaně a Martinovi Walsh. U blog článku Vzpomínky z krabičky je vyfocena spolu s mou nejdražší Dorotkou.
Chcete novou pohádku či paralelu?
Prosím, zde do políčka ZADEJTE SVŮJ EMAIL.
Tak Vám budu moci posílat upozornění na novinky, tedy nové články blogu, pohádky, a případné další podněty pro sebepoznání ↓↓↓

Ráda čtu Martininy paralely i Zlaté pohádky. Vždy mě spolehlivě rozpřemýšlí nad tím, co právě potřebuji. Martina je prostě kouzelnice.