Orel (o soustředění)

Seděl nehybně vysoko na útesu. Vítr mu neúnavně čechral pevné peří. Sem tam přesunul váhu z jedné nohy na druhou. Ani na chvíli nespustil zrak, z čeho vlastně?

Trčel tu už hodiny. Sám. Jen samota a vítr mu byly společníky. Znal všechny jeho tóny, výšky, vrtochy. Ano, sem tam se objevil jiný orel a vyrušil jeho soustředění. "Pst!" ohnal se po něm nataženým krkem. A přešlápl zprava doleva.

Horizont měnil barvy a ty tečky na něm žily svým klokotem. Od ničeho k něčemu. Pohyb, zvuky, světla. Marnost? Někdy o tom přemýšlel. A pak to pustil, to nebylo nic pro něj. On šetří čas a energii. Čeká na povel.

Na tu chvíli jednu ze sta. Až objeví se bod, jehož osud se dovršil. Musí přesně odhadnout, že je chutný a že na něj stačí: že stojí za to a že ho unese. Ve vteřině se rozhodnout a pak už nezaváhat. Dát do toho vše. Splynout s krajinou a dovršit úděl. Jeho i svůj. Kdo doletí či zahyne.

 mt

Paralely  čím koho osloví, pro něj to pravé. A navíc:

O soustředění:

  • Čas plyne mimo
    Vteřina je den a den je vteřina
  • Vše splývá
    To jednotlivé se stává celkem a jeví se jako řeka, krajina, symfonie - souzní. V této harmonii je pak "slyšet" každá rozladěná nota
  • Energie se sbírá
    Soustředí se, nabývá na síle, a pak v rozhodný moment udeří

K čemu:

  • Nepřebrat
    Aby to bylo chutné a abychom to unesli

Pohádka Orel vznikla na podnět od Zuzany Walsh:

Opět jedním dechem. Moc děkuji. Vše nádherné, čisté, moudré. U Tebe se stačí moudrosti nadechnout :) Hezký den, moje milá, a tvoř, byla jsi k tomu stvořená.

Zuzana Walshwww.walsh.sk


Pohádky nám napoví, co se to děje, kudy a jak dál  >>>