Žirafa (kdo čím zachází)

Vzhlíželi k ní. Ať byla jakákoli, čněla. To se jí nedalo upřít. A ta elegantní chůze s rytmickým vlněním krku ... 

Kdyby jen tušili, co jí to dá práce! Že na odiv? Ale jděte, zkuste si nést hlavu šest metrů vysoko! Když se má napít, musí se potupně rozkročit a pak pomalu, pomaloučku sunout hlavu dolů, aby se jí nezamotala. 

"Vypadá to, že si stěžuji? No, chtěla jsem se Vám jen přiblížit. Kdepak jste?"

Chichotali se s hlavami u sebe opodál. "Ustupte, maják přichází." Respekt byl ten tam.

Ta clona kouře přišla znenadání. Vítr jim nejprve do tváře vmetl jen uschlou trávu. Pak ucítili žár.

Přimkli se jí k nohám. Přestala pít, volají ji. Však její velké srdce vydrží ten tlak: vztyčila hlavu, od vody až do oblak. Rozhlédla se, zavětřila. "Tudy!" Oslepeni dýmem sledovali píseň kopyt: dvě silné a dvě váhavé a jeden dlouhý krk. 

mt

Paralely  čím koho osloví, pro něj to pravé. A navíc:

Jak se přiblížit:

  • Kdo ční, ční
    Žirafě nepomůže vydávat se za myš, naopak
  • Kdo chce naslouchat, naslouchá
    A něco nevysvětlíš
  • Každý máme něco
    To, v čem vynikáme, je naše síla. Jen to takto přijmout.

Prostě to přelep:

  • Kdo čím zachází, tím také schází?
    Jde jen o to, jakou nálepku +/- té své vlastnosti dáme: slabina či síla? A jak (si) ji užijeme.


Pohádky nám napoví, co se to děje, kudy a jak dál  >>>