Krabička (o cennostech)

Opatrně ji otevřít. A přivonět.

Mám ji už tolik let. A stále cítím její vůni, nadějí i vzpomínek. 

Otevírám ji jen zřídka. Jen je-li to důležité. Nabrat či odevzdat sílu, schovat na příště.

Jsou tu ustřižené vlásky. Ulomený dráp. Útržek s nástinem básně a v něm uschlý čtyřlístek. Zkrátka jen to nejcennější, co se jen tak neztratí.

A stočený list.

Ten neúnavně se teď pere, co skrývá, už neví se.

Hle, moje přání od posledně. Podívejme, stalo se ...

 mt

O pokladech:

  • Sejde z očí, sejde z mysli
    Určitý předmět nám připomene, co jsme zažili, cítili. Úplně vidíme tu situaci. Objevíme naše dávné, zasuté vědění.
  • Sejde z mysli a pak se stane
    Některá přání se nám splní a jiná nás minou. Často už ani nevíme, že jsme je vyslovili. Záleželo na nich? ... A ta pravá přání žijeme ...

O pokladnicích:

  • Dokud je čas nerozdělí ...
    A v tom je moc předmětů: uchovat vzpomínky a pak je i "evokovat", v nás oslovit a vyvolat. Napovědět, co a jak

Příběh o krabičce je poděkováním za milý dárek Zuzaně a Martinovi Walsh. U blog článku Vzpomínky z krabičky je vyfocena spolu s mou nejdražší Dorotkou.


Pohádky nám napoví, co se to děje, kudy a jak dál  >>>