Ploužíme se. Dorotce už neslouží kyčle. Své velké tělo odhodlaně nese na předních tlapách, u těch zadních občas jedna nedošlápne. Říkávám jí, “dokud chodíš, žiješ. Klouby drží svaly.” Dáváme si na čas, hlavní je, že jde. Krok sun krok. Vnímám hebký trávník. První jarní květy. Hlučnou debatu ptáků. Podívejme, říkám si, tohle bych jinak přehlédla. “Ten náš nejmladší...
Vymezujeme se k tématu. Na pracovní schůzce i v běžné konverzaci. Reagujeme, nejprve uvnitř a pak venku. Často přestaneme poslouchat a hledáme v duchu, co my na to. A pak čekáme na svou příležitost říci si k tomu to své. Některá témata necháváme jít, ale jiná nám překříží dosud hladkou cestu a nutí nás do akce. Naše první reakce je jako blesk z čistého nebe, často i pro nás...
Etologie řízení. Odkud ten název? A o čem to vůbec je? Za léta v řízení podniku, lidí a procesů jsem pochopila, že největší je rozdíl mezi teorií a praxí. Mezi iluzí, že něco řídím a tím, co se ve skutečnosti odehrává. Toužila jsem mít někoho, o koho se budu moci v situaci teď a tady opřít. Kdo mi obratem podá kouzelný proutek a napoví abraka...
